Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rod Král z Dobré Vody

 

 

Příjmení Král je mezi deseti nejrozšířenějšími u nás, proto se vyskytuje ve všech částech naší země. Pravděpodobné centrum, odkud se rod Králů rozšířil bylo Hořicko, kde jsou první záznamy o rodu Král z Dobré Vody.

Území Dobré Vody bylo osídleno již odpradávna. Svědky jsou bohaté archeologické nálezy již od mladší doby kamenné, přes období lidí popelnicových polí, vypichované keramiky, našly se zde i předměty keltského i slovanského  osídlení. Vykopávky vlastní muzea v Hořicích, Hradci Králové i v Praze. První písemná zpráva o obci je z roku 1395, další z roku 1397. Také první písemné zprávy o rodu Král pochází z Dobré Vody u Hořic.

Historii rodu Král lze vystopovat až do 15. století, tedy přes 610 let zpět. Obecní úřad v Dobré Vodě u Hořic vydal publikaci pod názvem „Dobrá Voda u Hořic 1395 - 2005“, kde se píše: „Obec zvážila historické skutečnosti, přehodnotila je a požádala o schválení nového znaku obce. Jeho podoba vychází z nejstarší historie. Rod králů vlastnil Dolní i Horní Dobrou Vodu v 15. století a začátkem 16. století. Dokladem je pečeť na stížném listu proti upálení Mistra Jana Husa datovaná 2. září 1415. Znak obsahuje figuru modrého kohouta na bílém poli (barva rodu Králů byla modrá a stříbrná), modré pruhy na znaku dokládají vodu jako takovou“. Nově navržený  znak  však nesmí  být shodný s historickým znakem rodu Králů. Proto rodové  barvy  modrá  a bílá  byly  zachovány, ale  otočily se barvy ploch. Ostruhy  kohouta  jsou  červené  a  horní  a dolní okraj znaku lemují modré pruhy.

V knize Jiřího LOUDY a Josefa JANÁČKA, která se jmenuje „České erby“ se píše na straně 166 u erbu hraběcího rodu STRAKŮ z NEDABYLIC toto:

„Podobný erb, bílého kohouta v modrém poli, měl i rod Králů z Dobré Vody, z něhož pocházel Václav Král, dobrý heraldický kreslíř“.

Erbovní štíty znázorňující kohouta, mají blízce či vzdáleně pokrevně vzdáleného společného předka. V seznamu erbů a rodů s kohoutem se tak nachází společní předci jako:

- Cidlinští ze Sluh

- Dašičtí z Barchova

- Králové z Dobré Vody

- Strakové z Nedabylic.

- Harantové z Polžic a Bezdružic

- Kořenští z Terešova

 

            Rod Králů z Dobré Vody je starý český vladycký rod z Hořicka, který patří mezi tzv. starožitnou šlechtu, který měl svůj erb, kde se nachází stříbrný kohout v modrém poli, hřebínek, zobák a ostruhy kohouta jsou červené.

            Vraťme se zpět ke zmíněné publikaci „Dobrá Voda u Hořic 1395 – 2005“, kde je celkem podrobně sepsaná historie obce, jejíž počátky zde uvádím celé:

xxxxx 

 NEJSTARŠÍ HISTORIE 

První písemná zmínka o Dobré Vodě (Dobrewodye) pochází z roku 1395, je datována zprávou z 10. září 1395 (v pátek po Narození P. Marie), která charakterizuje dobu nastalou po smrti Kubína z Třebnouševse. Po jeho smrti byly jeho statky v Třebnouševsi, Dobré Vodě, Stračově, Nové Vsi, Jeřicích, Březovicích, Černoticích prohlášeny za odúmrť spadlou na krále Václava IV, který je vymáhal. Proti královskému právu vystoupili různí odpůrci jako Tas a Bucek z Třebnouševse, Václav z Jeřic, Beneš z Krčina řečený z Risemburku. Nakonec byla všechna práva dána králem Petru řečenému z Rašína (dieto Rassien), který tak držel statky v Třebnouševsi, Jeřicích, Dobré Vodě, poplužní dvůr ve Stračově a dědičné právo v Nové Vsi.  

O dva roky později je Dobrá Voda (Dobrawoda) zmiňována v souvislosti s kostelem v Chomuticích. Václav z Radče, děkan u Sv. Apolináře v Praze, a jeho sourozenci Přech (Prziecho), farář v Chomuticích, Albert a jejich sestra Bětka obdařili platy kapli sv. Markéty při farním kostele v Chomuticích. V této souvislosti je zmiňován lán pozemku v Dobré Vodě, který dříve držel Vaniček (Wanczek), po jehož smrti zde zůstaly jeho děti. Na tomto statku byl vykázán zmíněné kapli vedle platu ve Třtěnici jako nadace roční plat 106 grošů. Roku 1415 se objevují jména pánů z Dobré Vody na Listě pánů Českých a Moravských do Kostnice z 2. září 1415, kterým protestovali proti upálení Mistra Jana Husa a zatčení Mistra Jeronýma Pražského. Mladota, Zdislav a Bartoloměj z Dobré Vody přivěsili vedle mnohých jiných své pečeti k tomuto stížnému listu. 

Koncem 15. a počátkem 16. století měl Dobrou Vodu v držení rod Králů. Z tohoto českého vladyckého rodu pocházel Mikuláš Král z Dobré Vody, který roku 1448 dobýval Prahu ve vojsku Jiřího z Poděbrad. Jeho potomci sídlili na drobných statcích v okolí Hořic. K roku 1478 je zmiňován Jan Král z Dobré Vody. Po něm statek Dobrou Vodu drželi jeho dva synové Jan a Václav. Na tomto statku měla jejich sestra Dorota zapsané věno, které bylo po její smrtí prohlášeno za královskou odúmrť. Král Vladislav Jagellonský dal svou listinou vydanou v Budíně v neděli na den hodu svaté Trojice (18. května) roku 1505 Dorotino věno Janu Rašínovi z Risemburku. 

V 16. století vystupovaly Horní a Dolní Dobrá Voda již jako oddělené držby těchto bratrů, Jana a Václava z Dobré Vody (Dobrawuda). Dobrá Voda byla v držení několika osob najednou, které své díly dále prodávaly, postupovaly a odkazovaly. Pojmenování Hoření a Dolení pochází z pozdější doby.  

DOBRÁ VODA DOLENÍ

Držitelkou Dolní Dobré Vody se stala Markéta (dcera Jana nebo Václava), která držela tvrz, poplužní dvůr a celou ves Dobrou Vodu (Vildu) Dolejší. Toto zboží bylo pravděpodobně ještě před shořením desek zemských roku 1541 v Praze prodáno Janu Zlivskému z Labouně. V letech 1546/1547 získal statky Tobiáš Bucký z Warnsdorfu na Starých Bucích.Na počátku 50. let 16. století získala Dolejší Dobrou Vodu Benigna z Jandorfu, manželka Jana Silvara z Pilinkova na Vlčicích, jako vyrovnání dluhu dcerami Tobiáše Buckého z Warnsdorfu. Roku 1552 byla dalším převodem Dolní Dobrá Voda převedena na jmenovaného manžela Jana Silvara z Pilinkova. Tak přešla Dolní Dobrá Voda do držení rodu Silvarů, kteří drželi Třebnouševes. Tvrz a ves Třebnouševes s poplužním dvorem, vsi Ostrov, díl Dobré Vody, Libonice a Lhotu se dvorem Rašínským zakoupil 13. ledna roku 1623 za 21000 kop míš. Albrecht z Valdštejna. Tyto statky byly 29. ledna 1624 postoupeny jako léno frýdlantské Jeronýmovi Bukovskému. Po jeho smrti ponechal Albrecht z Valdštejna jeho manželku a dvě dcery v užívání tohoto statku. Roku 1630 bylo toto manství potvrzeno císařem Ferdinandem Petru Adolfovi von Schonkirchen, který toto právo převedl roku 1637 na Oktavii hraběnku Strozii von Schrattenthal. Po ní nabyl dotčeného práva její syn Petr hrabě Strozii, kterému císař Leopold statek z manství propustil a r. 1661 vložil v desky zemské.

DOBRÁ VODA HOŘENÍ

Další generací Králů z Dobré Vody byli Hynek, Mikuláš a Jiřík, z nichž poslední jmenovaný dal roku 1544 zapsat na tvrzi a poplužním dvoru v Horní Dobré Vodě své manželce Kateřině z Probluze věno 250 kop grošů. Jeho bratr Mikuláš držel Chlum a díl Horní Dobré Vody. Hynek velmi brzy zemřel, jeho syna Václava zastupoval do roku 1555 jako poručník strýc Mikuláš. Roku 1557 postoupil Václav svůj díl Horní Dobré Vody a ves Chlum za tvrz a ves Černín Václavu Sadovskému ze Sloupna.Jan Kopidlanský držel tyto statky do roku 1596, kdy je opět prodal Beatricii Křinecké z Ronova, rozené Silberstein. Po její smrti v r. 1608 získal tvrz a ves Horní Dobrou Vodu, ves Chlum s ovčínem Jan Král z Dobré Vody. Jan Král z Dobré Vody přistoupil na stranu českých stavů bojujících proti habsburskému centralismu, podpořil snešení stavů o svržení krále Ferdinanda II. a zvolení Fridricha Falckého českým králem. Pro toto provinění byl odsouzen 9. listopadu 1622 k manství. Snažil se, aby mu jeho statky, které odhadl na 3 000 kop. míš., byly ponechány v dědičné držbě, za což by do královské komory složil 1000 kop míš., ale neúspěšně. Proto musel přijmout léno na svůj statek, tvrz a poplužní dvůr v Dolejších Plotištích s pěti chalupami. Jeho druhý statek Dobrá Voda. tj. tvrz a ves Dobrá Voda, a ves Chlum s dvěma poplužními dvory, v němž mu náležel sedmý díl, ostatních šest jeho dětem, zakoupil Albrecht z Valdštejna. Roku 1624 získal Valdštejn šest dílů za 12 429 kop míš., Jan Král mu roku 1628 rovněž postoupil svůj sedmý díl. Poté Valdštejn ponechal v užívání tento statek, přenesený jako léno frýdlantské, Královým dětem. Zaplatil jim pouze 1.080 zl. z 12.429 kop míš. Proto také zůstaly po Valdštejnově smrti dcery Jana Krále v držení celého statku, který jim byl 13. října 1642 po odvedeni 500 zl. do královské komory propuštěn z frydlantského manství a dědičně ponechán. Od nich poté 18. října 1642 zakoupila statek Kateřina, hraběnka z Valdštejna, rozená Křinecká.V druhé polovině 40. let se vlastníkem Horní Dobré Vody, tvrze, dvora, vsi a Chlumu stal Pertold Záruba z Hustířan, jako jeden z dědiců po svém otci Hertvíkovi Zárubovi z Hustířan.Dne 8. srpna 1671 vložil Pertold Záruba z Hustířan do desek zemských prodej Horní Dobré Vody Vítu Nattermannovi a sice s pivovarem, sladovnou, pálenkou, krčmou, kovárnou a dvěma dvory a vsí Chlumem (též s krčmou, pálenkou a ovčínem) za 19.200 zl. Ten o tři roky později prodal vše Barboře Loubské z Lub, rozené ze Svárova.

SITUACE PO SKONČENÍ TŘICETILETÉ VÁLKY

Situaci po skončení třicetileté války nejlépe dokládá soupis zemědělských usedlostí a půdy z roku 1654 zvaný berní rula. Vznikla šest let po skončení války a sloužila k vyměřování berní (daní).Dobrá Voda, jejímž majitelem byl Pertold Záruba z Hustířan, patřila společně se vsí Chlumem a Mokrovousy ke statku Dobrá Voda a Mokrovousy. V Dobré Vodě bylo tehdy šest chalupníků: Vondřej Kotčího, Jiřík Havíř, Michla Ekrth, Jan a Jiřík Rumel a Martin Kolínský. Celkem chovaly tyto usedlosti 16 krav, 9 kusů jalového dobytka a 3 prasata. Vedle těchto statků zde byla tři pustá a rozbořená stavení - Kolínskovské, Khyndlovské a Jiřenkovské. Celková plocha obdělávané půdy byla 47 kop záhonů, pustek bylo 17, 2 kop záhonů.V berní rule je ještě zaznamenána jedna část Dobré Vody, díl panství Hořického, které náleželo do panství Hořice a Třebechovice Petra Strozziho. K roku 1654 zde byla jediná selská usedlost, kterou obhospodařovala Lidmila Sládková. Celková plocha obdělávané půdy zde činila 4,32 kop záhonů, které náležely této usedlosti.

SPOJENÍ HORNÍ A DOLNÍ DOBRÉ VODY

Roku 1685 se majitelkou Horní Dobré Vody a Chlumu stala Marie Kateřina, hraběnka Strozzi, rozená Khevenhuller. Protože již vlastnila i zbytek obce, byly opět sloučeny obě části Dobré Vody.Statky získané i se dvorem v Mlázovicích byly závětí ze dne 12. prosince 1702 odkázány nadaci zřízené manželem Marie Kateřiny Petrem hrabětem Strozzim (Graf Strozzische Fundation zu Hořitz). Po smrti Kateřiny Strozzi 1. ledna 1714 vešel jako titulární dědic v držení jménem Strozziovské nadace pražský arcibiskup a od té doby zůstaly obě Dobré Vody spojeny s panstvím Hořickým.

xxxxx

Z Hořicka se rod Králů rozšířil do různých koutů naší země, jedna větev se objevuje také na Moravě a druhá ve Slezsku.

Například ZUKAL v knize „Slezské konfiskace 1620-1630“ vydanou v roce 1916 píše: „Kníže Jan st. (též nejstarší) Odkolek z Oujezdce, držel v knížectví Opavském Moravici s Lublicemi, které koupil od Jana z Vrbna roku 1617. Roku 1625 prodal kníže Jan st. (též nejstarší) Odkolek z Oujezdce, řečené konfiskované zboží svému kancléři Šalamounovi Královi z Dobré Vody. Když pak tento nezaplativ trhové sumy brzo (1627?) zemřel, byla vzata Moravice s Lublicemi nazpět do knížecí komory.“Králové se zde však objevují ještě dříve a to na Spálovsku (žijí zde dodnes). Nejstarší známý člen rodu Král na Spálovsku Prokop Král je uváděn už v roce 1556. V roce 1622 žilo ve Spálově už 5 rodin Králů a rod se dále rychle rozrůstal. Pátrání po matrikách v těchto letech končí. Propojit Spálovskou větev Králů s rodem Králů z Dobré Vody nebude snadné, ale první náznaky by zde byly. Vše musím ještě pořádně prostudovat, není to však tak jednoduché.

Václav Sadovský zemřel 28. ledna 1586. Majetek zdědila jeho žena Beatricie, rodem ze Silberstein, která se později provdala za Bohuslava Křineckého z Ronova a roku 1587 prodala tvrz, dvůr a ves Horní Dobrou Vodu Janu Kopidlanskému z Kopidlna a na Černíně. Ten zakoupil také díl Mikulášův, tj. poplužní dvůr, půl krčmy, kus role u Vyželce a louku u Březovic. V této souvislosti se také podotýká, že se dvorem byli koupeni i dva sedláci a dva chalupníci s dětmi a jejich živnostmi.

 

.

Chronologická data:

1395 - První písemná zmínka o Dobré Vodě

1415 - Mladota, Zdislav a Bartoloměj z Dobré Vody přivěsili své pečeti ke stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa.

1448 - Mikuláš Král z Dobré Vody, dobýval Prahu ve vojsku Jiřího z Poděbrad.

1462-64 - ves Doloplazy je v držení Jana Selitského z Dobré Vody.

1478 - je zmiňován jako držitel Jan Král z Dobré Vody. Po něm statek Dobrou Vodu drželi jeho dva synové Jan a Václav. Na tomto statku měla jejich sestra Dorota zapsané věno. Později se držitelkou Dolní Dobré Vody stala Markéta (dcera Jana nebo Václava), která držela tvrz, poplužní dvůr a celou ves Dobrou Vodu (Vildu) Dolejší.

1530 - v seznamu poddaných panství helfenštejnského a hranického jsou v obci Slavíč uvedena jména Martin a Jan Král.

1544 - Další generací Králů z Dobré Vody byli Hynek, Mikuláš a Jiřík, z nichž poslední jmenovaný dal roku 1544 zapsat na tvrzi a poplužním dvoru v Horní Dobré Vodě své manželce Kateřině z Probluze věno 250 kop grošů. Jeho bratr Mikuláš držel Chlum a díl Horní Dobré Vody. Hynek velmi brzy zemřel, jeho syna Václava zastupoval do roku 1555 jako poručník strýc Mikuláš.

1556 - Nejstarší známý člen rodu Král na Spálovsku - Prokop Král.

1557 - postoupil Václav svůj díl Horní Dobré Vody a ves Chlum za tvrz a ves Černín Václavu Sadovskému ze Sloupna.

1608 - získal tvrz a ves Horní Dobrou Vodu, ves Chlum s ovčínem opět Jan Král z Dobré Vody. Jan Král z Dobré Vody přistoupil na stranu českých stavů bojujících proti habsburskému centralismu.

1609 - dle Urbáře byl držitelem gruntu čp. 29 v Dolním Újezdě Matěj Král.

1622 - v Urbáři je uvedeno ve Spálově pět rodin rodu Král.

1624 - získal Valdštejn šest dílů Dobré Vody za 12 429 kop míš.

1625 - prodal kníže Jan st. (též nejstarší) Odkolek z Oujezdce, řečené konfiskované zboží svému kancléři Šalamounovi Královi z Dobré Vody.

1628 - Jan Král mu roku 1628 rovněž postoupil svůj sedmý díl. Poté Valdštejn ponechal v užívání tento statek, přenesený jako léno frýdlantské, Královým dětem. Po Valdštejnově smrti dcery Jana Krále získali v držení celého statku

1642 - Od nich pak 1642 zakoupila statek Kateřina, hraběnka z Valdštejna, rozená Křinecká.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA