Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jsou čísla, která často člověka provázejí celým životem. Když jsem nastoupil na šachtu, bylo mi přiděleno číslo známky 1620. Je to číslo, pod kterým jsem musel všechno vyřizovat a bez jeho uvedení bych nedostal ani výplatu. Cítil jsem se jako vězeň, kterého znají jen pod číslem. I když už patnáct let na šachtě nepracuji, potkal jsem nedávno svého štajgra, který mě hned s úsměvem pozdravil „ha! - Král 1620“. Číslo 1620 není jen moje osudové číslo, ale dalo by se říci, že je zlomové číslo celého českého národa. V bitvě na Bílé hoře 8.11.1620, byli poražení české stavy, kde stáli Moravané na špatné straně a byli u zdi letohrádku Hvězda pobiti do posledního muže. Mezi mimi bylo i šest mužů ze Spálova, odkud pochází moji přímí předci. Jestli tam padl některý můj příbuzný jsem zatím nezjistil. Po této bitvě byla Česká země zmítána mnoha dalšími válkami, Alois Jirásek nazval následující staletí - obdobím temna. Přesto panování Habsburků po roce 1620 přineslo něco pozitivního - zavedení soupisu majetku a osob, tzv. urbáře, matriky apod. Dnes to můžeme ocenit zvláště, hledáme-li své předky do rodinného rodokmenu. Před zavedením matrik se asi těžko dopátráme svých předků, pokud ovšem nebyli předkové s modrou krví, kde ještě nějaká možnost může existovat. Bohužel každý nemůže mít bohatého a známého předka. I hledání předků do roku 1620 si vyžaduje hodně trpělivosti a času, často však k tomuto roku vůbec nedojdete. Nevěříte, zkuste a uvidíte. I já jsem došel jen k poslednímu doloženému dokumentu - Urbář 1622, kde jsou uvedeny majetkové poměry Králů ve Spálově. Existuje ještě jeden zápis, že nejstarší člen rodu Král na Spálovsku Prokop Král žil v roce 1556. Mezi těmito posledními záznamy je však veliká časová mezera 68 let a předpokládat, že byl mým přímým předkem, by byla jen spekulace.

Zpočátku jsem se chtěl dovědět něco málo o svých předcích a udělat si jen rodokmen v přímé línii z otcovi strany. Zjistit odkud ten náš rod Králů pochází, kde jsou jeho kořeny apod. Při hledání Králů se však v matrikách objevují informace i o dalších rodech spojené svatebním svazkem a tak se rodokmen postupně rozšířil i na další příbuzné rody. Některé jsem alespoň částečně zařadil do této rodinné kroniky.

            Jak už bylo uvedeno všichni předci pochází z Oderských vrchů nebo z Hané až na předky ze strany mojí mamky. Její otec a další předci pochází z Valašska, z obce Halenkov nebo Hovězí, zatím co kořeny její matky sahají na Kysuce (SL) – do obce Turzovka. Obec Turzovka byla svého času rozlohou největší v ČSR. Spadaly do ní obce, které se v padesátých letech osamostatnily, jako Klokočov nebo Korňa odkud pochází naše větev rodu Čagala - Šinal. Zde si vzal můj děda Pavel Chrástecký za ženu Annu Čagalovou a měli spolu pět dětí.

Příbuzenské vztahy rodů v obci jsou nejlépe vidět v PC programu GenoPro, který však nejde běžně na jednu tištěnou stránku A4 napsat. Když jsem jezdíval s dětmi do Doloplaz na prázdniny, vždy jsem jim říkal, ať všechny zdraví, neboť nikdy neví, který z nich je příbuzný. Při vytváření svého rodokmenu jsem zjistil, že jsem nebyl daleko od pravdy. Jednoduše by se dalo říct, ať hodíš kamenem na jakoukoliv stranu, vždy trefíš nějakého svého vzdáleného příbuzného. Lidská paměť je velmi krátká a často své příbuzné z „pátého kolena“ už vůbec nezná. Při pátrání po předcích jsem pozoroval příbuzenské vztahy rodin v obci Spálov či Doloplazy. Podobné příbuzenské prolínání se jistě nachází ve všech vesnicích, to naše rodinné začalo  někde na Potštátském panství nebo snad už v Dobré Vodě u Hořic? Rozuzlení s kladným nebo záporným výsledkem si vyžádá podrobnější studium starých historických materiálů, někdy možná pomůže i náhoda. To se mi například stalo nedávno, když jsem znovu navštívil sestřenici mého otce. Dostal jsem jako dárek velmi starou fotografii stařenky a staříčka Králů (mých prarodičů), o kterých jsem si myslel, že fotografie neexistuje. O to větší je pak radost, když se něco zajímavého podaří, ať už je to stará fotografie nebo cenné historické záznamy.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA